Konvici na čaj vybírejte podle toho, co v ní budete louhovat. Do skla ani do glazovaného povrchu nic nevsákne, takže ve skleněné, porcelánové i glazované keramické konvici můžete čaje střídat podle nálady. Neglazovaná kamenina část aromatických látek uloží do stěny, proto ji vyhraďte jen pro jeden druh. Objem počítejte na porce kolem 285 ml, se kterými pracuje norma ISO 3103 pro přípravu čajového nálevu: konvice 1,5 l vydá pět takových porcí. Sítko nebo louhovací koš berte co nejširší. Ještě předtím si ale ujasněte, jestli chcete konvici na louhování, nebo čajník na plotnu. Jsou to dva různé výrobky, které se v češtině jmenují skoro stejně.

Srovnání čajníků a konvic na čaj

Nově na trhu

Čajníky a konvice na čaj, které se v obchodech objevily v posledních měsících. Zatím nemají dost hodnocení, proto nejsou v žebříčku.

Konvice na louhování, nebo čajník na plotnu?

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český vysvětluje čajník prostě jako konvici na čaj, mezi oběma slovy tedy nerozlišuje. Český trh ale ano. Pod názvem čajník se v obchodech s nádobím prodávají hlavně smaltované a nerezové konvice na varnou desku, často s píšťalkou, a vaří se v nich voda. Konvice na čaj se na přímý ohřev nestaví. Nalije se do ní už ohřátá voda, čaj se v ní louhuje a rovnou se z ní servíruje.

Na ten rozdíl upozorňují sami výrobci. Japonský výrobce litinových konvic na louhování výslovně uvádí, že se v nich voda vařit nesmí a že se vnitřní smalt na otevřeném ohni odloupne. Stejné upozornění mají dovážené litinové konvice v českých e-shopech. Pro většinu skleněných a porcelánových konvic platí totéž: na plotnu nepatří, pokud to výrobce v návodu výslovně nepovolí.

Pokud vodu ohříváte rychlovarnou konvicí nebo čajovarem a čaj louhujete zvlášť, čajník na plotnu nepotřebujete vůbec. Čajník na plotnu ale konvici na louhování nenahradí: prodejci ho popisují jako nádobu na vaření vody a na nalévání do hrnků, ne na louhování čaje.

Kolik čaje do konvice a jak dlouho ho louhovat

Norma ISO 3103 ve vydání z prosince 2019 předepisuje pro přípravu čajového nálevu 2 g čaje na 100 ml vody, navážených s přesností na 2 %. Pro konvici 1,5 l to znamená 30 g čaje, pro půllitrovou 10 g. Doba louhování je podle normy 6 minut u černého čaje, 5 minut u listového zeleného a 3 minuty u jemně drceného zeleného.

Jde ale o laboratorní metodu pro porovnávání vzorků, a proto norma u všech čajů počítá s vroucí vodou kolem 100 °C: jen tak jsou testy mezi laboratořemi srovnatelné. Při běžné přípravě se u zeleného čaje voda nechává vychladnout. Teplotu a dobu pro jednotlivé druhy najdete na obalu a v článku jak vybrat čaj; rozptyl mezi odrůdami je velký.

Norma dávkuje čaj v gramech, a protože celolistý a drcený čaj mají ve lžičce různou hmotnost, je spolehlivější dávku jednou odvážit na kuchyňské váze a zapamatovat si, kolik lžiček to je nebo kam dávka sahá v odměrce.

Jaký objem konvice vybrat

Objem vybírejte podle počtu lidí, kteří pijí najednou. V nedolité konvici čaj chladne rychleji: menší množství čaje má vzhledem ke svému objemu větší ochlazovanou plochu a navíc ohřívá vzduch v prázdné části konvice. Pro jednoho člověka se tak vyplatí půllitrová konvice a druhé zalití, kdežto ve dvoulitrové konvici polovina čaje vystydne.

Objem konvice Porcí po 285 ml Dávka čaje podle normy Pro koho
0,5 l necelé 2 10 g jeden člověk
0,75 l 2 až 3 15 g jeden člověk na delší dobu
1 l 3 až 4 20 g dva lidé
1,5 l 5 30 g rodina, návštěva
2 l 7 40 g větší společnost
2,5 l necelých 9 50 g domácnost, která chce mít zásobu horké vody na víc zalití

Malé konvičky o objemu 150 až 300 ml slouží k opakovanému krátkému zalévání téhož čaje: z jedné dávky lístků se udělá postupně několik nálevů. Dávkování podle normy platí i pro ně, na konvičku 150 ml tak vyjdou 3 g čaje. Jako jediná konvice v domácnosti se ale nehodí: na jedno zalití pro dva lidi jsou malé.

Jaký materiál se hodí na jaký čaj

Materiál Střídání druhů čaje Drží teplo Na varnou desku Myčka Cena v říjnu 2026
Borosilikátové sklo ano slabě jen když to výrobce povolí ano 100 až 300 Kč
Porcelán ano slabě ne ano 260 až 460 Kč
Glazovaná keramika ano středně ne ano 260 až 460 Kč
Neglazovaná kamenina ne, jeden druh středně ne ne 390 až 1 800 Kč
Litina se smaltem uvnitř ano velmi dobře ne ne dovozová 670 až 820 Kč, značková 2 500 až 3 000 Kč
Nerez ano dobře podle modelu ano 300 až 1 150 Kč
Smaltovaný ocelový plech ano slabě ano, včetně indukce ano 360 až 700 Kč

Borosilikátové sklo - nejčastější volba na českém trhu: ze 34 konvic a čajníků, které se v říjnu 2026 prodávaly aspoň ve třech českých e-shopech, bylo 19 skleněných. Technický list sázavské sklárny Kavalierglass k materiálu Simax uvádí součinitel délkové teplotní roztažnosti 3,3 × 10⁻⁶ K⁻¹, odolnost proti teplotnímu šoku 175 °C u stěny silné 3 mm a nejvyšší dlouhodobou provozní teplotu 300 °C. Nalití vroucí vody do konvice pokojové teploty znamená teplotní skok zhruba o 80 °C, tedy hluboko pod hranicí odolnosti 175 °C. Obsah olova, kadmia, mědi a šestimocného chromu je podle listu pod 100 ppm. Co tenké sklo neumí, je držet teplo; chladnutí zpomalí dvojitá stěna nebo podhřívací podložka s čajovou svíčkou.

Porcelán - s porcelánem pracuje i norma: ISO 3103 předepisuje konvici z bílého porcelánu nebo glazované kameniny. Studie v časopise Ceramics International (Wu a kol., 2013) naměřila u bílého porcelánu nejvyšší tepelnou vodivost ze tří porovnávaných keramických materiálů, takže čaj v něm chladne nejrychleji. Pro jedno zalití, které se u stolu dopije, to nevadí. Na dlouhé posezení je lepší silnější střep.

Glazovaná keramika a kamenina - na opačném konci té trojice stojí běžná hrnčina. S pórovitostí kolem 18 % měla ve stejném srovnání nejnižší tepelnou vodivost a její silnější střep odvádí teplo z čaje pomaleji než porcelán. Tlustá stěna navíc snese náraz, po kterém by tenké sklo prasklo. Je to materiál pro ty, kdo pijí čaj dlouho a z jedné konvice.

Neglazovaná kamenina a yixingové konvičky - tady platí pravidlo „jedna konvice, jeden čaj“ a dá se doložit. Podle čínské studie se yixingová kamenina pálí při teplotě kolem 1 150 °C a má ve stěně gradient pórovitosti: vnější vrstva 5 až 9 %, střední 9 až 14 % a vnitřní 15 až 17 %, v průměru kolem 10 %. Autoři uvádějí, že vnitřní pórovitá vrstva „do určité míry pohlcuje a uchovává organické látky vyluhované z čaje“ a že konvice po dlouhém používání voní čajem, i když se do ní nalije jen horká voda. Ze stejného důvodu se taková konvice nemyje saponátem. Yixingové konvičky o objemu 150 až 350 ml se v českých čajových obchodech prodávaly v říjnu 2026 zhruba za 390 až 1 800 Kč. Zdobené kusové práce stály i několikanásobek.

Litina - tlustá stěna a vysoká tepelná kapacita železa drží teplo dlouho, takže čaj zůstane horký podstatně déle než v tenkém skle. Japonské konvice na louhování mají vnitřek smaltovaný, aby do železa nepronikal čaj. Japonský výrobce je u nich zakazuje dávat do mikrovlnné trouby a do myčky; místo drátěnky doporučuje měkkou houbičku s neutrálním prostředkem. Konvice bez smaltovaného vnitřku je naopak určená na vaření vody a vyžaduje jinou péči. Rezavé tečky, které se v ní časem objeví, podle výrobce zdraví neohrožují. Péči o litinu rozebírá článek litinové nádobí.

Nerez - nerozbije se, snese myčku a ve dvoustěnném provedení drží teplo lépe než tenké sklo. Nerezové konvice o objemu 0,74 až 1,7 l stály v říjnu 2026 od 300 do 1 150 Kč; nejdražší kus ze všech 34 prohlížených konvic a čajníků byl právě nerezový. Hygienické požadavky na kovové nádobí pro styk s potravinami řeší vyhláška Ministerstva zdravotnictví číslo 38/2001 Sb., která v hlavě III dovoluje jen kovy, slitiny a pájky uvedené v příloze číslo 8. Co z popisu v e-shopu nevyčtete, je magnetičnost dna: mezi nerezovými konvicemi se liší a rozhoduje o tom, jestli konvici rozpozná indukční deska.

Smaltovaný ocelový plech - klasický čajník na plotnu, v objemech 1 až 2,5 l za 360 až 700 Kč. Prodejci u něj uvádějí, že se hodí na všechny typy varných desek včetně indukce a že snese myčku. Slabina je mechanická: při nárazu se smalt odštípne a odhalená ocel pod ním rezaví. Smaltované nádobí upravuje stejná vyhláška v hlavě o silikátových materiálech.

Co se ohřeje na indukci a co snese myčku

Indukční deska předá teplo jen nádobí z magnetického materiálu. Skleněná, porcelánová ani keramická konvice se na ní neohřeje a většina desek ji vůbec nerozpozná. Ověřit si to můžete už v obchodě: přiložte magnet na dno, ne na stěnu, protože u nerezových konvic bývá magnetická jen vrstva ve dně. Smaltované čajníky z ocelového plechu tento test projdou, u nerezu záleží na slitině a konstrukci dna. Víc o tom, co deska rozpozná, je v článku konvice na indukci.

V myčce rozhodují i doplňky: lepené úchyty se časem rozlepí, dřevěné a ratanové rukojeti zešednou a kovové kroužky mohou zkorodovat. Vhodnost do myčky uvádí každý výrobce po svém. U dovážených litinových konvic stojí v pokynech „není vhodná do myčky“, u smaltovaných čajníků prodejci myčku připouštějí. Smalt v ní ale nesmí narážet o jiné nádobí.

Sítko, poklička a hubička

Lístky při louhování nabobtnají a v kovové trubičce o průměru dvou centimetrů zůstanou slisované: voda projde jen kolem nich a nálev bude slabý. Hledejte proto koš, který zabírá skoro celý vnitřní průměr konvice, nebo si pořiďte samostatné sítko na čaj. U vyjímatelného koše navíc louhování skončí jeho vytažením a čaj v konvici nezhořkne.

Norma ISO 3103 popisuje řešení, které většina běžných konvic nemá: hrana konvice je částečně vroubkovaná a poklička zapadá okrajem volně dovnitř. Nálev se pak cedí přes vroubky a lístky zůstanou uvnitř. Konvice postavená na stejném principu se obejde bez sítka. Stačí přidržet pokličku palcem, aby při nalévání nesjela, a konvici naklánět pomaleji.

Na hubičce se pozná, jestli bude konvice kapat. Voda steče zpátky po stěně, když má hubička tupou nebo zaoblenou spodní hranu. Z fotografie v e-shopu to většinou nepoznáte, pomůže až první nalití doma; při nákupu na internetu můžete od smlouvy odstoupit do 14 dnů od převzetí podle § 1829 občanského zákoníku. Při prvním mytí rovnou vyzkoušejte i pokličku: měla by mít zarážku nebo límec, který ji udrží, i když konvici naklopíte téměř svisle.

Olovo a kadmium v glazuře: co má prodejce doložit

Keramické předměty pro styk s potravinami upravuje směrnice Rady 84/500/EHS. Pro plnitelné předměty, mezi které konvice na čaj patří, stanoví limit uvolněného olova 4,0 mg/l a kadmia 0,3 mg/l. Zkouška probíhá ve 4% roztoku kyseliny octové při teplotě 22 ± 2 °C po dobu 24 hodin, za podmínek drsnějších, než jaké čaj v konvici vytvoří.

Směrnice 2005/31/ES k tomu přidala povinné prohlášení o souladu: výrobce nebo dovozce musí mít doklady o provedených analýzách a na žádost je zpřístupnit dozorovému orgánu. Jako kupující se na prohlášení o souladu můžete zeptat prodejce a u ručně malované keramiky neznámého původu to má smysl udělat.

Nařízení číslo 1935/2004 pak u takových materiálů vyžaduje slova „pro styk s potravinami“, konkrétní označení účelu nebo symbol sklenice a vidličky. Výjimka platí pro předměty, které jsou svou povahou zjevně určené ke styku s potravinami, a konvice na čaj je přesně takový případ: chybějící symbol sám o sobě neznamená vadu. Riziková je spíš dekorativní keramika neznámého původu s malbou uvnitř nádoby, protože limity se vztahují právě na plochu ve styku s nápojem.

Jak voda mění chuť čaje

Tvrdost vody měřitelně ovlivní výsledek v šálku. Studie publikovaná v časopise Molecules v roce 2021 porovnala nálevy zeleného čaje připravené z vody o tvrdosti 21 až 338 mg uhličitanu vápenatého na litr. Celkový obsah katechinů klesl ze 164,6 mg v šálku při velmi měkké vodě na 67,5 mg při velmi tvrdé, o 59 %. U katechinu EGCG byl rozdíl 3,2násobný. Obsah kofeinu se snížil z 27,7 mg na 19,9 mg, o 28 %.

Doporučené rozmezí pro českou pitnou vodu leží v tomto rozsahu spíš u horní hranice. Pražské vodovody a kanalizace uvádějí jako doporučené rozmezí vápníku a hořčíku v pitné vodě 2,0 až 3,5 mmol/l, což odpovídá zhruba 200 až 350 mg uhličitanu vápenatého na litr, a pražskou vodu popisují jako měkkou až středně tvrdou podle toho, ze které úpravny pochází. I norma ISO 3103 upozorňuje, že chuť a vzhled nálevu závisejí na tvrdosti použité vody, a předepisuje pitnou vodu z místa, kde se čaj pije.

Pokud vám čaj připadá mdlý a doma máte tvrdou vodu, zkuste stejné lístky zalít měkčí vodou, třeba filtrovanou. Dávku i dobu louhování přitom nechte stejné, jinak nepoznáte, co chuť změnilo.

Jak konvici čistit podle materiálu

Sklo a glazované povrchy - běžné mytí, u čajového povlaku stačí měkká houbička a neutrální prostředek. Povlak z taninu je kosmetická věc, ne závada.

Neglazovaná kamenina - jen horká voda. Pórovitá stěna pohltí všechno, co do ní dostanete, a příště to vrátí do čaje.

Litina se smaltovaným vnitřkem - umýt teplou vodou a hlavně vytřít do sucha. Vodu ani čaj v konvici nenechávejte přes noc.

Litinová konvice na vaření vody - vnitřek se nedrhne. Bílý povlak vodního kamene, který se v ní usadí, je podle výrobce v pořádku a má se tam nechat. Po vylití se sejme poklička a zbytkové teplo vnitřek dosuší.

Smaltovaný čajník na plotnu - vodní kámen se v něm usazuje tím rychleji, čím tvrdší vodu máte. Drátěnku nepoužívejte, smalt se poškrábe.

Kolik konvice na čaj a čajníky stojí

Ceny platí pro říjen 2026 a jde o nejnižší nabídky v českých e-shopech, ne o průměr.

Typ Cenové pásmo Co za to dostanete
Skleněná konvice 0,6 až 2,3 l 100 až 300 Kč borosilikátové sklo, často s plastovým nebo nerezovým sítkem
Porcelánová a keramická konvice 0,4 až 1 l 260 až 460 Kč glazovaný povrch, někdy v sadě se šálkem
Smaltovaný čajník 1 až 2,5 l 360 až 700 Kč ocelový plech, vhodný i na indukci
Nerezová konvice 0,74 až 1,7 l 300 až 1 150 Kč jednostěnná i dvoustěnná provedení
Yixingová konvička 150 až 350 ml 390 až 1 800 Kč neglazovaná kamenina, vnitřní sítko
Dovážená litinová konvice 0,6 až 1,2 l 670 až 820 Kč smaltovaný vnitřek, sítko na louhování
Značková litinová konvice 0,75 až 1,2 l 2 500 až 3 000 Kč obvykle s litinovou podložkou
Ručně vyráběná japonská litinová konvice 1 až 1,4 l nad 5 900 Kč neglazovaný vnitřek, kusová výroba
Ručně vyráběná yixingová konvička 140 až 150 ml nad 2 500 Kč zdobená kusová práce

Skleněná konvice od 100 Kč není automaticky špatná koupě. O užitné hodnotě rozhoduje spíš šířka sítka a tvar hubičky než samotná cena.

Značky se v této kategorii liší hlavně zaměřením. V nejnižším cenovém pásmu jsou skleněné konvice; u českého borosilikátového skla je k dispozici technický list s měřenými hodnotami, což u levných dovozových konvic nebývá. Značky kuchyňského nádobí pokrývají sklo, porcelán, nerez i smalt ve střední třídě, část z nich nabízí jen smaltované čajníky na varnou desku. Kávové a čajové značky k tomu přidávají tenkostěnné skleněné servírovací konvice použitelné na čaj i na kávu. Cenově nejvýš míří severské designové sklo a nerez a japonská litina.

Otázky a odpovědi

Můžu v konvici na čaj připravit i kávu?

Ve skleněné nebo porcelánové konvici ano, počítejte jen s tím, že louhovací koš určený na čajové lístky propustí část jemně mleté kávy. Neglazovanou kameninu si na kávu neberte, pokud v ní chcete dál připravovat čaj: stěna pohltí i kávové aroma a vrátí ho do dalšího nálevu.

Kdy se do čaje přidává mléko?

Norma ISO 3103 počítá u černého čaje s tím, že se mléko lije do šálku ještě před nálevem, zhruba 5 ml na porci 285 ml, aby se nespařilo. Když ho přidáváte až potom, nejlepší výsledky podle normy vycházejí při teplotě nálevu 65 až 80 °C.

Z čeho článek vychází

Pro tento článek jsem v říjnu 2026 prošla 34 konvic a čajníků nabízených aspoň ve třech českých e-shopech a 554 zákaznických hodnocení k nim, k tomu ceníky čajových a kuchyňských obchodů mimo srovnávače, normu ISO 3103 pro přípravu čajového nálevu, technický list výrobce borosilikátového skla, evropskou směrnici o keramických předmětech a nařízení o materiálech pro styk s potravinami, českou vyhlášku číslo 38/2001 Sb., pokyny japonského výrobce litinových konvic a dvě recenzované studie. Žádnou konvici jsem fyzicky nezkoušela a vlastní laboratorní testy redakce nedělá.