Pevný disk jednou z nejdůležitějších součástí našeho počítače. Máme na něm totiž uložena svá data. A data jsou na celém počítači zpravidla to nejcennější. Proto je potřeba dbát při výběru pevného disku zvýšené pozornosti.
Zásadní je zejména účel použití. V našem testu se zaměříme jak na interní, tak externí disky, SSD i HDD. Vybere si tak každý, ať už potřebuje data přenášet na cestách, nebo ocení zejména vysoké přenosové rychlosti. Nabízíme vám takový určitý průřez trhem těmi nejzajímavějšími modely.
Nejlepší pevné disky
Tento žebříček představuje nejprodávanější produkty s nejvyšším hodnocením od zákazníků.
Pořadí | Název | Hodnocení | Cena od | Porovnat ceny | Koupit |
1. | Samsung 870 EVO 500GB, MZ-77E500B/EU | ⭐ 99 % | 1 499 Kč | Zobrazit | Alza.cz |
2. | Kingston A400 240GB, SA400S37/240G | ⭐ 97 % | 513 Kč | Zobrazit | Tera.cz |
3. | WD Blue 1TB, WD10EZEX | ⭐ 91 % | 1 028 Kč | Zobrazit | czc.cz |
Jak vybrat pevný disk?
Vybíráte pevný disk? V zásadě dnes máte na výběr dvě technologie. Starší osvědčené HDD (Hard Disk Drive) a ultramoderní SSD (Solid State Drive). Při výběru disku se většina lidí soustředí na dva parametry, které se logicky nabízejí. Jedním je rychlost a tím druhým je kapacita. Zatímco HDD používáme hlavně na ukládání velkých objemů dat, tak SSD zase excelují v rychlosti. Při výběru disku tedy dbejte zejména na účel použití.
Účel použití je totiž naprosto zásadní, abychom si vybrali správně. Pevné disky máme takzvané interní, které jsou uvnitř počítače nebo notebooku a slouží nám jako primární úložiště. Pak jsou zde typy přenosné, tedy externí.
U interních disků se v poslední době ve velké míře rozmohly SSD disky, které díky svým vysokým rychlostem nabízejí instantní práci s daty. To využijeme třeba při real time střihu videa nebo zpracování velkého množství fotografií ve formátu RAW apod. Zrychlí vám to také start operačního systému a spouštění aplikací. Z technologického pohledu obsahují SSD disky NAND flash čipy, které slouží jako úložiště dat. Jsou rychlé i díky tomu, že neobsahují žádné mechanické části. Je však potřeba spočítat s tím, že jejich cena je poněkud vyšší, i když rok od roku je příznivější.
Potřebujeme-li ukládat velké množství dat, ke kterým neplánujeme často přistupovat, hodí se k tomu však stále disk typu HDD. Tato konstrukce, která je založena na rotačních plotnách a magnetickém zápisu pomocí hlaviček, se vyvíjela po desetiletí. Dnes ji lze označit za velice robustní a spolehlivou. Na rozdíl od SSD zde nedochází k výraznému opotřebení při přepisování. Pokud nedojde k mechanické poruše, disk nám z morálního hlediska je schopen vydržet navždy. A pokud k poruše dojde, je záchrana dat jednodušší než v případě SSD.
Pamatujte však na to, že HDD je s ohledem na mechanická části náchylný k otřesům nebo pádům. V tomto ohledu je potřeba na zařízení dávat zvýšený pozor. Interní disky máme ve formátech 3,5“ (stolní počítače), 2,5“ (vhodné také pro notebooky) a SSD má rovněž formát M.2 do speciálního slotu. Nejčastěji dnes interní disky používají sběrnice SATA. Disky SSD pak také někdy ještě rychlejší PCI Express (přes rozhraní NVMe), kde se typicky připojují SSD formátu M.2, ale není to nutně pravidlem, připojení může být také pouze na SATA sběrnici, záleží na typu disku.
Z výše uvedeného je zřejmé, že HDD se uplatňuje také v externích discích. Za velmi nízkou cenu totiž dostaneme velkou kapacitu a můžeme na něj tak uložit velké množství dat. HDD má své uplatnění také v populárních NAS úložištích. V zásadě se jedná o síťový pevný disk, ke kterému můžeme přistupovat vzdáleně. Může sloužit třeba jako úložiště fotek či filmů pro naši televizi a všechna další elektronická zařízení v domácnosti.
Pojďme se nyní na jednotlivé parametry výběru všech typů pevných disků podívat blíže. Díky tomu získáte přesnou představu o tom, které zařízení je vhodné právě pro ten váš účel použití.
HDD aneb nízká cena a vysoká kapacita
Je to neuvěřitelné, ale tento typ disku je tady s námi již přes 60 let. Používají rotační plotny a magnetický zápis, tento princip je s nimi od počátku. Ačkoliv samozřejmě za desítky let došlo k výraznému pokroku. Zápis a čtení dat se realizuje pomoci hlaviček, které se vždy musí přemístit na konkrétní místo nad plotnou. Zároveň musí počkat, až se plotna pootočí, tak jak je potřeba. Právě proto nejsou klasické HDD v současné době dvakrát rychlým řešením. Každá akce spojená s přenastavením čtecích a zapisovací hlav má totiž logicky svou prodlevu.
Největší výhodou HDD je v současné době nepochybně jejich cena. Konkrétně cena za GB. Ta je velmi příznivá, a tak lze na tyto disky uložit velké množství dat za málo peněz. V tomto případě jsou nižší rychlosti tohoto typu disku přehlédnutelné. Na trhu v současné době zůstalo už jen několik výrobců pevných disků, kterými jsou především Seagate a Western Digital, které zaujímají většinu trhu. V omezené míře zde působí třeba také Toshiba.
Výrobci dělají různé edice pevných disků. Ty mají označení dle toho, pro jaké zaměření jsou určené. Zpravidla se jedná o rozdělení na základní spotřebitelské pevné disky, úsporné pevné disky a pevné disky do NAS a serverů. Zatímco základní modely jsou určeny do běžných počítačů pro domácí použití, úsporné pevné disky zpravidla přidávají pokročilý systém řízení spotřeby. V případě pevných disků pro servery a NAS se zpravidla klade důraz na nepřetržitý provoz a vysokou mechanickou odolnost.
Jakou kapacitu zvolit?
Kapacita disku | Video | Hudba | Fotografie |
120 GB | 25 filmů | 24 000 písní | 30 000 snímků |
500 GB | 106 filmů | 100 000 písní | 128 000 snímků |
2000 GB | 425 filmů | 400 000 písní | 512 000 snímků |
Otáčky a rozhraní HDD
Klasické pevné disky typu HDD se nabízejí typicky v rozměrech 3,5“ a 2,5“. První, větší varianta, je určena zpravidla pro stolní počítače, případně servery či třeba domácí NAS. Druhá varianta je pak vhodná také do notebooků a některých NAS. 3,5“ jsou obvykle o něco rychlejší, ale jsou také hlučnější. Jejich typické otáčky bývají 5 400 a 7 200 ot./min., ale drahé serverové modely mohou mít až 15 000 ot./min. V případě 2,5“ modelů se nejčastěji využívá 5 400 ot./min.
Otáčky jsou tím, co nejvíce ovlivňuje rychlost HDD. S rostoucími otáčkami nicméně typicky stoupá hlučnost. K lepším výkonům diskům pomáhá také vyrovnávací paměť, která se dnes pohybuje běžně okolo 64 MB.
Co dnes naopak výkony HDD nebrzdí jsou použitá rozhraní, kterým je typicky SATA III. To zvládá vysoké přenosové rychlosti, které dalece převyšují fyzikální možnosti mechanických pevných disků. To samé platí pro externí varianty disků, které jsou obvykle připojeny přes USB 3.0.
Rozhraní | Maximální přenosová rychlost |
USB 2.0 | 60 MB/s |
USB 3.2 Gen 1 (3.1 Gen1) | 625 MB/s |
USB 3.2 Gen 2 (3.1 Gen2) | 1250 MB/s |
eSATA | 375 MB/s |
FireWire | 100 MB/s |
LAN | 125 MB/s (Gigabit Ethernet) – 1250 MB/s (10 Gigabit Ethernet) |
Thunerbolt 3 | 5000 MB/s |
Co je klíčové při výběru HDD?
U HDD je v dnešní době naprosto zásadní parametr už pouze cena za GB. Klasické HDD si dnes totiž už v běžném domácím použití obvykle nekupujeme z důvodu rychlosti, ale proto, že na něj chceme uložit větší množství dat. Proto by právě toto mělo být pro vás při výběru určující.
Dalším nezanedbatelným faktorem je hlučnost. Zpravidla platí, že čím rychleji se točí plotny disku, tím je hlučnost vyšší. Hraje tady roli také velikost, protože 3,5“ disky jsou rovněž hlučnější než jejich 2,5“ sourozenci, jenž také obvykle mají i nižší otáčky.
Obecně platí, že 2,5“ disky jsou relativně tiché, kdežto u 3,5“ disků můžete být u některých modelů nepříjemně překvapeni. Nejčastějšími hluky je šum otáčejících ploten, který může mít také charakter nepříjemného pískání, a také vibrace při pohybu čtecí hlavy, které mohou mít některé disky výraznější.
Na vás je pak už zohlednění modelů pro speciální nasazení, kdy budete vyžadovat třeba provoz 24/7 v domácím NAS. Je ale jen na vás, zda výrobci uvěříte, že se disk neliší od toho běžného především samolepkou a vyšší cenovkou. Nikdo vám totiž nezaručí, že se vám disk určený pro nonstop provoz nemůže pokazit.
SSD nabídne především rychlost
Relativní novinkou na poli uložišť v počítači jsou SSD disky. Jedná se dnes o nejpokročilejší technologii, i ta však má své limity. Pojďme nejprve k tomu pozitivnímu. Tím jsou jednoznačně rychlosti, kterých tyto disky dosahují. Je jim to umožněno díky absenci pohyblivých částí, protože data se ukládají na čipy typu NAND flash.
Vzhledem k tomu, že u těchto disků nejsou žádné rotující plotny a kmitající hlavičky, jsou tyto desky kromě vysoké rychlosti naprosto tiché, mechanicky odolné, oproti HDD se relativně málo se zahřívají a mají miskou spotřebu.
Životnost SSD
Pojďme si něco blíže říci také k NAND flash čipům, které slouží k ukládání dat. Ty totiž trpí na opotřebení častým přepisem. Výrobci dnes nabízejí produkty určené pro různá nasazení a do běžných počítačů se využívají relativně levné čipy MLC, nyní již spíše TLC.
Díky tomu jsou dnes SSD disky stále levnější. Tento vývoj ale spotřebitele příliš nenadchne z pohledu již zmíněné životnosti. MLC a TLC čipy totiž dokáži uchovat 2, resp. 3 bity v jedné buňce, a to znamená jejich rychlejší opotřebení v čase. Zároveň to snižuje také rychlost SSD.
Mnohem lépe jsou na tom čipy SLC, které se ale dnes používají pouze ve drahých discích. Tyto čipy totiž uchovávají právě jeden bit na buňku, a tak na opotřebení a snižování rychlosti trpí nejméně.
Proti opotřebení SSD však výrobci vyvinuli speciální mechanismy. Jedná se tzv. garbage collection algoritmy, které pracují na úrovni firmwaru disku a pomáhají omezit přetěžování jednotlivých paměťových buněk.
V zásadě jde o to, aby se často nepřepisovalo jedno místo, což může mít vliv na životnost celého disku, ale aby zátěž byla rozložena rovnoměrně. Optimalizací činnosti disků těmito algoritmy se také zvyšuje rychlost zápisu na disk. Na úrovni operačního systému se pak prakticky o totéž stará ještě funkce známá jako TRIM.
Právě díky těmto mechanismům dnes SSD dokáží poskytnout relativně dlouhou životnost. Vždy však platí, že je potřeba svá cenná data zálohovat. SSD disk je skvělé rychlé moderní řešení, ale má tu nepříjemnou vlastnost, že zpravidla selže ze dne na den bez varování. A co více, data z takového disku je prakticky nemožné dostat.
Rychlost a rozhraní SSD
SSD se vyrábějí ve dvou typických variantách. Tou první je klasické tělo podobné typickému HDD o velikosti 2,5“. Tyto disky dnes využívají prakticky výhradně rozhraní SATA III. Pak je zde modernější varianta do slotu M.2, která může využívat buď rozhraní SATA III nebo také sběrnici PCI Express u tzv. NVMe disků.
Na rozdíl od HDD je pro mnohé SSD dnes rozhraní SATA III omezující. Zvládne totiž maximální přenosovou rychlost 6 Gb/s, což tedy odpovídá zhruba 600 MB/s. Proto se přišlo s řešením zapojení na sběrnici PCI Express, která umožní až 4 GB/s, tedy asi 4000 MB/s. Tady se obvykle využívá slotu M.2, kterým jsou vybaveny některé základní desky.
Dejte si však pozor na to, že ne všechny disky určené do tohoto slotu využívají PCI Express. Některé také stále používají pomalejší rozhraní SATA III. Tyto disky ale poznáte jednoduše už pohledem dle patice, která má dva zářezy. V případě NVMe disků je zde zářez pouze jeden.
Tady je potřeba dávat pozor také na vaši základní desku. Ne každá totiž ve svém M.2 slotu podporuje rychlé NVMe disky, ale pouze disky SATA III. Základní deska, která v M.2 slotu podporuje NVMe, zpravidla přijme také disk SATA III, ale samozřejmě nevyužijete potenciálu sběrnice PCI Express. Základní deska, který podporuje pouze SATA III nemusí NVMe disk vůbec rozpoznat.
Jaký údaj o rychlosti SSD je skutečně podstatný?
V případě SSD jsme se hodně bavili na téma rychlosti, protože je to u SSD hlavní téma. Výrobci nás také rádi oslňují vysokými čísly přenosových rychlostí při čtení i zápisu. Tato čísla jsou skutečná, ale přesto jde tak trochu o řeč marketingu. Je totiž potřeba si uvědomit, že se nejedná o přenosové rychlosti, kterých disk dosahuje stále a za všech okolností.
Provoz počítače je velmi rozmanitá činnost, a proto se také k datům přistupuje za různých situací. Hodnoty čtení a zápisu uváděné běžně výrobci jsou situace, kterých disk dosahuje při sekvenčním čtení či zápisu. Jedná se o čtení nebo zápis souvislého bloku dat.
Taková situace ale v počítači při běžném provozu nastává při naprostém minimu případů. V drtivé většině situací přistupuje disk k mnoha malým souborům uloženým na různých místech, a to jeho dosahované přenosové rychlosti výrazně sníží. Pokud tedy třeba výrobce uvádí čtení nebo zápis 500 MB/s, tak při čtení nebo zápisu malých bloků dat může jít třeba i o pouhou desetinu této přenosové rychlosti. A to už samozřejmě v marketingových materiálech nevypadá tak dobře.
Nic to nemění na tom, že SSD jsou výrazně rychlejší než klasické plotnové HDD. Při přechodu z HDD zrychlení jednoznačně poznáte. Při výběru SSD disku se ale zaměřte na to, jak zvládá tzv. „4K“ čtení a zápis. Takto se právě označuje test zohledňující malé bloky dat a nejvíce odpovídá reálnému provozu počítače. Na webu výrobců tato čísla nehledejte, zde je potřeba se obrátit na nezávislé recenze.
Oblíbené SSD disky
Když potřebujete data přenášet
Doposud jsme v našem nákupním rádci hovořili zejména o interních discích. Máme ale také disky externí a několik zástupců jste mohli najít také v našem testu. Drtivá většina externích disků používá klasické HDD, a to proto, že u externího disku zpravidla upřednostňujeme kapacitu a cenu. Samozřejmě jsou také disky, které nabídnou úložiště typu SSD, ale jejich cena je samozřejmě vyšší.
Většina externích disků využívá k přenosu dat rozhraní USB 3.0. Jedná se o rychlé moderní rozhraní, které ve své poslední specifikaci nabízí také připojení přes konektor USB-C. U některých novějších disků se tak lze setkat i právě s tímto konektorem. Tento konektor se používá také pro rychlé rozhraní Thunderbolt 3, které najdete ale pouze na relativně drahých externích discích a zpravidla jsou tímto rozhraním vybaveny zejména počítače značky Apple.
Ochrana dat na externím disku
U externího disku vás může zajímat také ochrana dat. Tady se můžeme bavit zejména o ochraně proti pádu, kdy některé modely jsou třeba pogumované. Většina externích disků je však plastová, případně kovová. Pouzdra disků z kovových materiálů každopádně působí velmi hodnotně a elegantně.
Existují také externí disky, které nabízejí samy o sobě možnosti šifrování a chrání tak citlivá data. Tyto disky vám pak přímo na svém těle nabídnou numerickou klávesnici pro vložení kódu nebo čtečku otisků prstů, bez čehož se k datům nikdo nedostane. To se může hodit samozřejmě při ztrátě takového disku.
Značky
ADATA
Patří mezi oblíbeného výrobce SSD disků, kde se snaží konkurovat především cenou. Jedná se o Tajwanskou společnost, která nabízí také řadu dalších produktů, jako jsou běžné flash disky (klíčenky) nebo operační paměti. Vyrábí také externí disky, nicméně se nejedná o výrobce pevných disků jako takových, proto v jejich zařízeních najdete jednotky některých tradičních výrobců.
Intel
Při slově Intel se asi většině vybaví především procesory. Tato americká společnost však vyvíjí širokou škálu aktivit a patří mezi ně také výroba SSD disků. Ostatně SSD disky jsou především čipy, stejně jako procesory. Firma v tomto ohledu nabízí produkty jak pro běžné spotřebitele, tak pro náročnější nasazení. Vyvíjí vlastní řadiče SSD disků, které ve svých výrobcích také používá.
Samsung
Jihokorejský gigant je většině uživatelů znám asi jako výrobce mobilů nebo tabletů. Jedná se nicméně o producenta obrovského množství elektroniky a jednoho z mála výrobců čipů jako takových. Vyrábí také čipy pro SSD disky, které patří ke špičce a které používá ve svých produktech mnoho dalších výrobců. Samsung ale vyrábí také vlastní SSD disky, ve kterých používá vlastní řadiče.
Toshiba
Známá japonská společnost Toshiba je producentem velkého množství elektroniky. Mohou vám být třeba známé její notebooky nebo televize. Kromě toho vyrábí ale také klasické HDD. Její produkce v tomto ohledu zahrnuje část bývalé produkce Hitachi.
Western Digital
Tato americká společnost patří mezi jednoho z nejznámější a nejtradičnějších výrobců pevných disků jako takových. Vyrábí klasické HDD opravdu mnoho let a postupem času pohltila některé menší výrobce. V současnosti se zaměřuje také na produkci SSD.
Seagate
Mezi tradiční dlouholeté výrobce mechanických pevných disků patří také další americká společnost Seagate. Její produkty se tak objevují v zařízeních mnoha dalších výrobců, třeba v řadě externích disků. Také Seagate, podobně jako Western Digital, už ve své historii pohltil některé menší výrobce.
Verbatim
Tato společnost byla v minulosti dobře známá jako výrobce optických médií, jako CD a DVD. Vyráběla také čtecí a zapisovací mechaniky na tato média. V současnosti vyrábí třeba také externí disky. Jelikož se nejedná o výrobce disků jako takových, tak používá jednotky některých tradiční výrobců, jako je třeba Toshiba.
Historie pevných disků
Historie novodobých počítačových úložišť se začala psát v podobě mechanických pevných disků, tzv. HDD (Hard Disk Drive). První diskový systém byl IBM 350 RAMAC z roku 1956. Ten měl na dnešní dobu naprosto nepředstavitelné parametry.
Obsahoval 50 plotem, kdy každá měla průměr 61 cm. Kapacita disku přitom byla 3,75 MB, což lze dnešní optikou považovat za směšnou hodnotu. V tehdejší době tomu samozřejmě bylo jinak. Celkové rozměry zařízení byly obrovské, a tak pochopitelně našel uplatnění pouze v průmyslovém nasazení.
Následující disky byly také z produkce IBM a přinesly dokonce výměnné plotny. To bylo v následujících letech standardem. Všechny tyto první disky měly nicméně velice složitý mechanismus čtení a zápisu, kdy čtecí hlavy vykonávaly lineární pohyb. U IBM 350 se používala dvojice hlav, která vykonávala kromě toho také v svislý pohyb, a díky tomu byly čtecí hlavy schopny obsluhovat všech 50 plotem.
Celý systém byl náročný nejen technologicky, ale také z energetického pohledu. To samozřejmě nevyhovovalo dalšímu vývoji. Disky byly velmi nepraktické, bylo je potřeba zmenšit a také samozřejmě přizpůsobit energetickým možnostem nových počítačů. A to zejména s ohledem na příchod přenosných počítačů napájených bateriemi.
Příchod nových standardů a rozhraní pro HDD
Výrazné zjednodušení přineslo až upuštění od výměnných plotem a nový mechanismus čtecích hlav, které byly nyní umístěny na výkyvném ramínku. Tento princip se u mechanických pevných disků používá v podstatě dodnes. Do historie vývoje disků tehdy významně vstoupila firma Seagate, která přinesla diskové rozhraní ST-506/412. To ve své době přineslo zjednodušení připojení disků a stalo se někdejším standardem.
Teprve 80. léta přinesly rozměry pevných disků, jak je známe dnes, tedy 3,5“ a 2,5“ pro notebooky. Vyvíjelo se také již zmiňované rozhraní, kterým putují data. Začalo se využívat zapojení prostřednictvím IDE kabelů, které bylo známé jako paralelní ATA či PATA rozhraní.
To nahradilo původní sériové kabely, které měly odlišnosti dle konkrétního výrobce. Vedle existovalo také rozhraní SCSI, které se využívalo pro serverové nasazení. Později přišly sériové ATA kabely, dnes známé jako SATA a tento standard se udržel do dnešních dní. Vývoj rozhraní samozřejmě přinesl podstatný nárůst přenosových rychlostí v podobě dnešního SATA III.
Nástup SSD
Vzhledem k tomu, že jsou SSD označovány za supermoderní rozhraní, možná někoho překvapí, že jejich vývoj začal již v 70. letech. První disk typu SSD byl vyroben v roce 1976, ale astronomická cena takového řešení zabránila jeho jakémukoliv běžnému prosazení. Proto své první uplatnění našly SSD disky v armádě a kosmických projektech. Třeba v letectví se cenila jejich schopnost pracovat v libovolné nadmořské výšce.
Komerční nástup SSD přišel až mnohem později, kdy se ceny tohoto řešení dostaly na úroveň, která byla akceptovatelná na běžném trhu. To se stalo zhruba v první dekádě tohoto století. Nejprve se SSD začaly ukazovat v malých noteboocích, v tehdejším, dnes již zapomenutém fenoménu, jménem netbooky.
Ty byly příliš malé na to, aby v nich byl klasický pevný disk. Zajímavým modelem byl třeba Asus Eee PC 700 z roku 2007, který měl kvůli ceně SSD o velikosti 2 GB. Dnes máme mnohem vyšší kapacity za mnohem nižší ceny, oproti HDD se však stále jedná o dražší řešení.
SSD diskům pomalu přestávalo stačit také rozhraní SATA III, proto dnešní moderní disky nabízejí možnost připojení přes sběrnici PCI Express. První masové nasazení ve spotřebitelském prostředí přinesla firma Apple, která SSD disky na této sběrnici používá ve svých noteboocích od roku 2012 a tento druh připojení paměťového úložiště používá od roku 2015 dokonce ve svých mobilech a tabletech.
Pevné disky můžete nakoupit v těchto e-shopech: Alza.cz a Allegro.cz
Zdroje: www.wikipedia.org, www.alza.cz
Jak se vám líbí tento článek? Pomohl vám?
Já mám hodně pozitivní zkušenosti s disky značky Samsung. Oproti tomu například značka Verbatim, tam se mi často stalo, že vůbec nechtěl takový disk komunikovat s počítačem. Dříve jsem používal jedině Western Digital, ale dvakrát se mi stalo, že disk normálně odešel a s ním i všechna data, která jsem si na ně zálohoval, takže se držím značky Samsung a zatím spokojenost, ale nechci to zakřiknout.
Výběr disku není nikdy nic jednoduchého, nedávno jsem to řešil u notebooku a teď jsem pro změnu sháněl nějaký vhodný externí pro zálohování dat. Chtěl jsem, aby se na něj dost vešlo, a zároveň ten disk spolupracoval nejen s počítačem, ale také s televizí, až jsem nakonec objednal Samsung, protože to je jediná značka, která s naší televizí „mluví“, jinak nemám šanci, aby bylo vše natolik kompatibilní, že to bude fungovat na obojím.
Jediné lexar
Při své práci potřebuji neustále ukládat velké množství dat, zejména tedy fotografie a videonahrávky, na což v počítači neustále chybí místo, takže jsem zvolil kapacitu 2 000 GB, a to hned ve dvou provedeních. Mám také několik externích disků Samsung a jsem velmi spokojený.
Nejlépe se mi zatím osvědčily externí disky od značky Samsung, na které si ukládám v podstatě všechno, co je potřeba, abych o to nepřišel, kdyby se něco stalo s počítačem. Zatím se mi nestalo, že by byl nějaký problém.
Mohu jedině souhlasit, rovněž je používám a maximální spokojenost.
Já tedy nemám moc dobré zkušenosti s pevnými disky od Western Digital, protože jsem měl tři různé za sebou s rozdílnou kapacitou a jeden po druhém postupně odešel. Nešlo bohužel ani zachránit data, takže jsem přesedlal na Samsung a maximální spokojenost.
Dobrý den.
Mám notebook lenovo ve kterém byl hdd 1Tb.Vyměnil jsem ho za ssd.hdd mi zůstal dá se ještě nějak využít?
děkuji
zaujímavé a pre mnohých poučné. ale mám dve poznámky… je pekné, že sa výrobcovia predbiehajú v rýchlostiach, ale pri ˝normálnom˝ používaní PC je to v podstate nepostrehnutelné. koho trápi, že si dnešné fotky stiahnem o 0,2s rýchlejšie?? za mna tam chýba aspom minimálne hodnotenie kvality ako takej. čo z toho, že si kúpim disk o percento rýchlejší, ked je jeho prípadná poruchovost o 20% väčšia? výber spoločností v prezentácii je na autorovi. ale ked už sa uvádza napríklad taký Verbatin, ktorý je v podstate len priekupca, mohol byť spomenutý napríklad aj taký Crucial, alebo iný ˝tradičný˝výrobca pamätí (výrovbcovia RAM-iek má k ssd určite bližšie ako výrobca CD), ktorých výrobky boli určite kvalitnejšie ako Verbatinské CD-čka :-))
Po kolapsu pevného disku od značky Western digital jsem se zařekl, že tuto značku už nikdy více. Mám teď disky od Samsungu a naprostá pecka.
Vždy jsem používal HDD disky, protože jsem stále ukládal hromady dat, zejména fotky a videa z různých akcí. Ovšem nedávno jsem pořídil počítač, kde je SSD disk a to je fofr, úplně jiná liga oproti HDD, pokud jde o rychlost.
To já zase nedám dopustit na Western Digital. Používám tuto značku již léta a zatím nebyl žádný problém. Rozhodně mohu vřele doporučit, je to špička.